”Přirozeností člověka je hledání radosti “

Odjakživa mne bavila čeština. Bavila mne svou pestrostí, tvárností, hravostí a hlavně svými neutuchajícími možnostmi, jak vyjádřit to, co člověk skrze ní vyjádřit chce, či potřebuje. Není proto divu, že má láska k ní je mnou, a to zcela přirozeně, živena využíváním jejích netušených možností v podobě psaní nejrůznějších textů, sloganů, úvah, zamyšlení a hlavně veršovaných básní, které nejenže umí naplno využít potenciál našeho mateřského jazyka, ale umí i činit radost druhým, což je zároveň i hlavním smyslem těchto stránek. Ona totiž ta radost z toho, když člověk může někomu udělat radost, je víc než hřejivá, zvláště v dnešním světě, založeném ponejvíce na materialismu a konzumním stylu života, v protipólu se skutečností, že radost můžeme sobě i druhým činit každý den, a vykouzlit tím úsměv na tváři komukoli, koho máme rádi, protože úsměv nejenže umí zahřát na duši, ale navíc i sluší úplně každému.

Posouzení toho, do jaké míry se mi daří spojením lásky k češtině a radosti z dělání radosti, oslovovat ostatní lidi, s přihlédnutím ke konstatování mého nejbližšího okolí, že umím zveršovat prakticky cokoli, nechť učiní sám laskavý čtenář, jenž poctí mé stránky svou návštěvou. Díky vám za to!