Miloš má dnes sváteček,
dá si dort či šáteček?
Koblihu snad že by sněd,
pekáč buchet pozře hned?
Zapije to bezva colou,
cukr dodá do svých nohou,
do svalů a do těla,
Dana by též nechtěla?
Sušenky si nakřečkuje,
chuť na sladké stále tu je.
BeBéčko či sladkou Milu?
To jste všichni na omylu!!!
Nic z toho si Miloš nedá,
k bílkovině s láskou sedá,
s trochou tuku, sacharidu,
teď může být zase vklidu.
S rozumem si Miloš baští,
avšak čelo občas vraští,
když kol sebe občas vidí,
co do sebe tláskaj lidi.
Kdo koblížky moc rád baští,
ať s tím fofrem ihned praští,
nebo to pak praští s ním,
o čem mluvím dobře vím.
Stačí se jen kouknout kolem,
cukrem cpem se horem dolem,
tolik lidí špek má v pase,
nehorázně cpou se zase…
Koho pořád honí mlsná,
diagnóza bude drsná,
obezita, cukrovka,
to je téměř tutovka!
Ti co čtou však tuhle báseň,
nesvrbí je z cukru dáseň,
s rozumem si dopřávají,
k pohybu vztah kladný mají.
Omylem jsem sklouznul k jídlu,
asi jsem hlad velký měl,
doufám, že teď vzpomenu si,
co jsem vlastně napsat chtěl…
Jo, už vím!
Miloš má dnes sváteček,
dá si dort či šáteček? 🙂