Bodrý chlapík je náš taťka,
vysoko je jeho laťka,
u něj je to prostě jasné,
co vše zvládá, každý žasne.
Má rád fotbal, sám ho hrával,
v Mariánkách dřív když spával,
výkonnostní dělal skoky,
byl pak trenér dlouhé roky.
V Radotíně dlouhá léta,
díky němu fotbal vzkvétá,
ani dnes mu není cizí,
i když už jen v televizi. 🙂
Fotbalu však neměl dosti,
propadl pak myslivosti,
ačkoliv má zbrojní průkaz,
nemá trofej jako důkaz.
Myslivcem je beze zbraně,
o to více odhodlaně,
myslivecká plátna sbírá,
má jich stovky, člověk zírá!
Vydává i kalendáře,
kresby, knihy, až se zdá že,
pro myslivost dýchá, žije,
tuhle vášeň těžko skryje.
Na Vánoce připravuje,
koncert hornů, co jich tu je,
na něm on má svoji „vinu“,
velký koncert v Rudolfinu!
Všechno zvládá jako vždycky,
skvěle avšak cholericky,
stresy z toho po svém řeší,
nezřízeně v jídle hřeší. 🙂
Výsledek je jasně vidět,
chlap jak hora, zač se stydět,
mohlo by se ale hodit,
nějaké to kilčo shodit.
Jakpak ale nejlíp začít?
Chodit pěšky k vysílači!
Říct si, že se nerad vozím,
chodit čichat k bobkům kozím.
Potom zcela jistě časem,
pochlubí se útlým pasem,
aby mohl pomaličku,
chodit v novém menším tričku…
…………………………..
Chceme Ti dnes, taťko milý,
popřát ať jsi zdravý, čilý,
ať máš život pořád rád,
dnes, když je Ti šedesát.
A to všechno i dny příští,
radost z Tebe ať vždy prýští,
ať se splní, co bys chtěl,
abys štěstí, lásku měl.
Všechno dobré chcem Ti přát,
všeho ať máš akorát,
všechno co bys rád, ať smíš,
máme Tě moc rádi, víš.